KMMDlogo 1Aktuální konference    
 
Odborná konference se zahraniční účastí zaměření na mlékárenství, sanitaci a hygienu potravin.


Předběžný termín VIII. ročníku konfernece je 3. a 4. října 2018
Informace o minulém ročníku i předchozích hledejte pod odkazy níže Archiv nebo Album

Domů - HomeProgram - Aktuální konferenceInformace - KontaktyÚčastníci - registracePartneři - sponzořiArchiv - dokumentyFotogalerie - vzpomínkyMísto konání - Kroměříž
   
     

    Kroměříž - místo konání a okolí

vytvořili jsme tento sektor pro ty, kteří by se rádi inspirovali naším městem a jeho okolím, k návštěvám a možná dalším výletům v roce, pochopitelně zajímavostí je mnohem více takže zde přinášíme jen malý výběr. na konci stránky umístíme další odkazy na místa kde je této tématice věnováno více prostoru.
Přeje hezké čtení a doufáme že Vás tím zaujmeme.


Památky a zajímavosti v Kroměříži

Arcibiskupský zámek Kroměříž

Arcibiskupský zámek
turistická a historická zajímavost
Arcibiskupský zámek v Kroměříži je dominantou historického města Kroměříže a hlavním magnetem návštěvníků památkové rezervace. Jeho vznik a vývoj je spjat s historii olomouckého biskupství a arcibiskupství a poddanské obce olomouckých biskupů, která byla ve 13.století povýšena na město.

Původní hrad a pozdější zámek byly rezidencí olomouckých biskupů a sídlem jejich manské organizace. Na místě původního velkomoravského hradiska vznikl gotický hrad, později přestavěný na renesanční. V třicetileté válce r.1643 a 1645 byl hrad zničen švédskými vojsky a na jeho místě do konce 17.století byl postaven rozhodnutím biskupa Karla II. z Lichtensteina-Kastelkorna honosný raně barokní palác. Italské pojetí dali zámku architekti vídeňského císařského dvora Filiberto Lucchese a Giovanni Pietro Tencalla, kteří se podíleli i na dalších stavbách obnovovaného města. Z původního hradu zůstala spodní část bergfriedu, přestavěného v honosnou 84 m vysokou věž. Na půdorys původního hradu byla vystavěna třípodlažní budova, obklopující nádvoří s arkádami, s venkovními fasádami, členěnými řadami oken,pilastry, lesény a nárožními rizality. Požár v r.1752 vedl k úpravám druhého poschodí, odbourání bastionů na rozích budovy, snesení atikové balustrády a k novému krovu a zakončení věže. Původní vchod do zámku z Podzámecké zahrady tvořily sály salla terreny, v 19.století byl zasypán i příkop před zámkem, oddělující budovu od náměstí. Interiéry zámku sloužily třem funkcím - hospodářské správě biskupství (statky, lesy, továrny, manský systém), reprezentačním účelům (místnosti piana nobile v I. a v II. patře galerie a knihovna) a umístění, příp. prezentaci uměleckohistorických sbírek.

Zámek sloužil v minulosti i k významným událostem a návštěvám panovníků, státníků, umělců, jednání Ústavodárného sněmu rakouských národů v roce 1848-49, setkání císařů (1885), ale i v nové době k zasedání československého parlamentu a vlády (1991). Především je využíván ke koncertům hudebních festivalů v Kroměříži, natáčení filmů (Amadeus, Nesmrtelná milenka, Ucho, Žabí král, Evžen Oněgin, Napoleon atd.) a televizních pořadů a soutěží (Poklad Anežky České, Indiana Jones ad.). Zasedání a porady orgánů státní moci, ale i velkých ekonomických celků, svatby a jiné slavnostní události (předávání maturitních vysvědčení apod.) jsou vedle všech forem návštěvního využití zámku často také tématem pro rozhlas, televizi a odborný i denní tisk.
Zámek je Národní památkou České republiky a společně s historickými zahradami od 5. 12. 1998 zapsán na Listinu Světového kulturního dědictví UNESCO. Správcem je Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Kroměříži.
Pro návštěvníky je zpřístupněna věž, sala terrena, historické sály I. a II. patra a obrazárna s díly mistrů světového malířství (Tizian, Veronese, Lucas Cranach st., Ant.van Dyck, Annibale Carracci, Jan I Brueghel aj.). Přímo u zámku je Podzámecká zahrada a západním směrem od zámku slavná Květná zahrada.

Zdroj informací - převážně Kroměříž.cz

Květná zahrada

Květná zahrada
turistická a historická zajímavost
Kroměřížská Květná zahrada, známá též pod názvem Libosad, patří mezi nejvýznamnější zahradní díla v celosvětovém měřítku. Dnes je prakticky jediným představitelem takto komponovaného celku v Evropě.

V rámci znovuvybudování města Kroměříže a přebudování v residenční město založil v letech 1665–1675 kníže – biskup Karel III. z Liechtensteina-Castelkorna za hranicemi města na neúrodné bažinaté půdě nový park, raně barokní Libosad – dnešní Květnou zahradu. Půdorys vytvořil italský dvorní architekt z Vídně Filibert Lucchese na půdorysu obdélníku jako velkorysou raně barokní zahradu, slučující vzory italské a holandské před francouzskou zahradou Le Nôtra. Libosad s hvězdicovitým členěním ústřední části inspirované římskými zahradami spojil se začínajícími vlivy francouzských zahrad. Vznikla tak monumentální unikátní autentická podoba raně barokního evropského libosadu, která se na kontinentu ani v Anglii nedochovala nebo po nich zůstaly jen její jednotlivé části.

Velkorysou rchitektonickou stavbou je 244 m dlouhá (původně vstupní) galerie se 44 antikou inspirovanými sochami v nikách a 46 bustami na konzolách nad pilíři arkádových oblouků. Sochařská výzdoba byla inspirována římskou vilou Pamphilia ze třetí třetiny 17. století (dnes změněné v krajinářský park). Druhým dílem byl letohrádek (rondel), dnes známý jako rotunda. Centrální stavba zahrady má osmiúhelníkový půdorys s grottami, sochami faunů a vodními hříčkami a nad středem je kupole na kruhovém tamburu, vyzdobena uvnitř freskami Carpofora Tencally, štukovou a skulpturální výzdobou Quirina Castelliho a Carla Borsy, oslavující vodu. Na ostrůvku bazénu je barokní voliéra, blízko byl králičí kopeček se sochou Diany. Unikátní jsou dochovalé kruhové zahradní kopečky, které v zahradách renesance a baroka připomínaly zahrady Mezopotámie a Říma, ale byly také součástí holandských zahrad. Přes 5,5 km je v zahradě vysokých stříhaných stěn a tisíce metrů tvarovaných buxusových plůtků a plotů i brodériových ornamentů a dva labyrinty. Architekt Arche v letech 1840–1845 nahradil původní vstup do zahrady uprostřed galerie vytvořením nového impozantního vstupu čestným dvorem, vytvořeným vstupní budovou a dvěma empirovými skleníky – Studeným a Tropickým.

Od konce 19. století sloužila celá prostora zahrady k pořádání celomoravských hospodářských a zemědělských výstav, slavností a ve skleníku se až do současnosti v létě provozují koncerty hudebních festivalů, divadla, opery a společenské akce, výtvarné výstavy a výstavy pěstitelů kaktusů a tropické flóry. Střecha galerie slouží jako pochůzková lávka, umožňující pohled na zahradu, ornamentální brodérie, ale i na vedutu města a okolí Hané.

Zdroj informací - převážně vychodni-morava.cz


Biskupská mincovna

Biskupská mincovna
historická zajímavost
Byla vybudována biskupem Karlem II. z Liechtensteina-Castelcorna hned na počátku jeho vlády v Kroměříži. Stalo se tak "de novo" v roce 1665 ještě za provozu dosavadní mincovny u Mlýnské brány.

Nová mincovna Na Sladovnách nebyla dosud ani zastřešena, když do ní koncem roku 1665 bylo soustředěno vedle kroměřížského vyrobního vybavení i zařízení z Vyškova. Stavební práce s přístavbou dílen trvaly až do roku 1667,ale už v létě roku 1666 byly raženy první mince.Mincovna sice v roce 1668 vyhořela, ale opravaproběhla urychleně, poněvadž na biskupské další stavební akce bylo potřeba mnoho peněz.Jistě slavnostní byla chvíle, kdy v roce 1669 byla vyražena první zlatá medaile ve váze 100 dukátu. V Kroměříži se totiž nerozběhla pouze běžná výroba mincí, ale byli získáni i kvalitní pracovníci, kteří byli schopni plastického ztvárnění aversua reversu mince či medaile. Takovým byl např. Kryštof Hoffmann, který v roce 1670 vytvořil portrétní medaili biskupa Karla II. Liechtensteina-Castelcorna, která byla také téhož roku ve váze 20 dukátů vyražena ve zlatě. Dík dobré výtvarné úrovni a poctivé řemeslné práci patřily kroměřížské ražby k oceňovaným dobovým platidlům a později k sběratelsky hledaným numismatickým akvisicím. Když mincovna přestala sloužit svému původnímu účelu, posloužila ještě jako obytný dům. Ale neudržováním a statickými poruchami dospěla až k havarijnímu stavu. Trvalo dlouho, než se podařilo vyčlenit dostatečné finanční prostředky nutné k její potřebné revitalizaci.To se v posledních letech zdařilo a od roku 1998 je budova mincovny plnohodnotným článkem v řetězci památkového fondu městské památkové rezervace v Kroměříži. V interiérech mincovny je o kroměřížském mincování vybudována expozice muzejního charakteru, oceňovaná návštěvníky zejménav těch částech, kde jsou rekonstrukčně představeny nástroje a můžeme říci i stroje, které byly při výrobě mincí a medailí používány.Tím, že činností pobočky České numismatické společnosti je v Kroměříži zajištěna popularizace a osvětové využití zámecké numismatické sbírky světového významu, dostává se též expozicí v budově původní mincovny městu a nejširší veřejnosti nebývalý kulturní stánek. K tomu přispívá též to, že v rámci staroslavné mincovny vydává Nadační fond kroměřížské mincovny a město nové pamětní ražby. Stalo se tak v roce znovuotevření památkové restituované budovy mincovny, děje se to rovněž při příležitosti zápisu Zahrada zámku v Kroměříži do Seznamu světových památek UNESCO. Autorem medailí je Karel Zeman.

Zdroj informací - převážně Kroměříž.cz


Památky a zajímavosti v okolí

Barokní hřbitov Střílky

Barokní hřbitov ve Střílkách - národní kulturní památka
turistická a historická zajímavost
Barokní hřbitov byl vybudován ve 30. a 40. letech 18. století jako velkorysý umělecký celek s bohatou sochařskou výzdobou. Nechybí andělé, alegorie ctností a dobrých skutků i sedmi smrtelných hříchů. V únoru roku 2010 byl vládou České republiky prohlášen národní kulturní památkou

Hřbitov ve Střílkách byl vybudován bývalým majitelem stříleckého, buchlovského a tovačovského panství Antonínem Petřvaldským z Petřvaldu v letech 1730-1743. Autorem sochařské výzdoby byl moravský sochař Gottfried Frič, žák a spolupracovník slavného sochaře Jiřího Rafaela Donnera. Hřbitov je řešen jako velkorysý umělecký celek. K hřbitovu vede dvojité schodiště, ústící na předstupovou plošinu, pod níž je hrobka. Na vstupní plošině stojí nadživotní postava strážce hřbitova, anděla s popelnicí, štítem a pruty. Sochařskou výzdobu tvoří 4 kamenné vázy symbolizující poslední věci člověka: Nebe, Peklo, Smrt a Poslední soud. Za vázami jsou na podstavcích umístěny řady skupin a jednotlivých postav, jejichž smyslem a účelem je znázornit ctnosti a dobré skutky a sedm smrtelných hříchů.

V kapli nad oltářem vytvořil moravský malíř Jano Köhler mozaikový obraz Krista Vykupitele. Dále je tu obraz sv. Anny (olej ), dílo Jaroslava Verise. Obličej sv. Anny zobrazuje poslední spolumajitelku stříleckého zámku, která v roce 1936 v mladém věku 29 let zemřela.

Zdroj informací - převážně vychodni-morava.cz


Turistická chata Bunč

Bunč
turistická zajímavost
Turistické a rekreační středisko s turistickou chatou Bunč leží na hřebenu Chřibů.

Turistickou útulnu vybudoval na této významné křižovatce starých cest Klub českých turistů v roce 1921. Za II. světové války, dne 29. 4. 1945 zde měl být zástupcům velení partyzánské brigády Jana Žižky předán partyzány zajatý nacistický generál Hugo Müller. Shodou okolností ve stejné době přijelo na Bunč nákladní auto s příslušníky SS, z nichž byla většina při přestřelce zabita. Partyzáni se museli i s generálem vrátit na základnu. Ještě téhož dne přivolaní fašisté vypálili turistickou chatu s přilehlými objekty. V srpnu 1965 zde byl odhalen pomník se jmény všech padlých a umučených členů partyzánského oddílu Olga a jejich pomocníků. Na budově turistické chaty je pamětní deska se jmény tří padlých partyzánů, kteří zahynuli přímo na Bunči.

Zdroj informací - převážně vychodni-morava.cz



Hrad Cimburk u Koryčan

Hrad Cimburk u Koryčan
turistická a historická zajímavost
Hradu Cimburk, který leží uprostřed chřibských lesů, dominuje štíhlá hlásná věž spojená s hradním palácem. Expozice v baště je věnována historii a stavebnímu vývoji hradu.

V místech zajímavých architektonických detailů na prohlídkové trase jsou umístěny panely s popisem. V polygonální baště je možno navštívit expozici věnovanou historii a stavebnímu vývoji hradu. Součástí prohlídkové trasy je vyhlídka na šíjové hradbě a pod strážnou věží.
Hrad leží uprostřed chřibských lesů, přibližně 5 km od městečka Koryčany. Přístup je možný po turistické značce z koryčanského náměstí. Auto je možné zaparkovat na značené ploše při silnici Koryčany – Vřesovice a pokračovat přibližně 1 km pěšky. Hrad nechal před polovinou 14. století vystavět Bernard z Cimburka, přední velmož na dvoře Jana Lucemburského a poté Karla IV. Cimburk pak prošel mnoha přestavbami, z nichž nejhonosnější provedli řemeslníci z kamenické huti Václava IV. Z této etapy zůstala dodnes zachována řada architektonických detailů včetně torza unikátní arkýřové kaple. K posledním úpravám došlo v baroku za Horeckých z Horky. Cimburk si dodnes uchoval původní jádro, na které navazuje vnější opevnění svědčící o vývoji dobývacích a obranných technik.

Dnes je dominantou hradu štíhlá hlásná věž spojená s hradním palácem šíjovou hradbou. Na ní je vybudována vyhlídka. Expozice v polygonální baště je věnována historii a stavebnímu vývoji hradu, k vidění jsou tu kamenické články i archeologické nálezy. Do budoucna počítá správce, občanské sdružení Polypeje, s vybudováním výstavy středověkého stavitelství. V průběhu sezóny pořádá správa hradu koncerty, divadelní představení a výstavy. Tradiční akcí jsou každoroční Dny múz – tvůrčí dílna, kde se do výtvarné tvorby zapojují jak profesionální umělci, tak také návštěvníci hradu.

Nejbližší okolí hradu je prodchnuto cyrilometodějskou tradicí, vypravit se můžete na hradisko sv. Klimenta nebo na vyhlídkové místo zvané Kazatelna. Horolezci využijí pískovcový skalní útvar Kozel.

Zdroj informací - převážně vychodni-morava.cz


Bazilika sv. Hostýn

Poutní místo Svatý Hostýn
turistická a přírodní zajímavost
Svatý Hostýn je nejvýše položeným mariánským poutním místem na Moravě viditelným už zdaleka díky rovinaté krajině úrodné Hané. Po tři století je cílem tisíců poutníků z blízkého okolí i vzdálenějších krajů.

První písemná zmínka o kopci Hostýnu (735 m. n. m.) pochází z poloviny 16. století. První osadníci však žili na Hostýně již v pravěku. Vrchol Hostýna je obehnán valem o délce 1 835 m, který má dodnes v některých místech výšku 9 m a šířku 23 m.

Podle archeologických nálezů se na Hostýně nacházelo rozlehlé pravěké hradiště.[3]
Tato významná pravěká lokalita v prostoru Moravské brány díky své poloze hrála rozhodující roli na severojižní spojnici mezi Moravou a Slezskem, v širším měřítku mezi Baltem a Adrií, tedy na trase označované jako Jantarová stezka. Hradisko „Hostýn“ se nachází asi 1,5 km jihozápadně od středu obce, na jednom z východních vrcholů Hostýnských vrchů, v nadmořské výši asi 735 metrů. Má půdorys ve tvaru nepravidelného trojúhelníku o rozloze 19,8 ha s dvěma vrcholy (na severu ostrý hřeben s nejvyšším vrcholem 735 m n. m. a dalekým rozhledem a na jihu protáhlá plošina akropole s nejvyšším bodem 718 m n. m.), mezi nimiž se se prostírá poměrně velké sedlo zvané amfiteátr. Hradisko je po obvodu opevněno valem vysokým většinou kolem 4 metrů, v jihozápadní části však dosahuje výšky až 8 metrů; před ním se nachází příkop. V jihozápadní části je toto opevnění přerušeno původním hlavním vchodem, tzv. Slavkovskou branou, u druhého přerušení (tzv. Železná brána) na severovýchodním obvodě není jisté, zda s hradiskem souvisí - s největší pravděpodobností jde o novověký průraz.

Pravděpodobně již v pozdním středověku byla na vrcholu postavena kaple Panny Marie, zřejmě od havířů, které sem povolal pan Burian Žabka z Limberka, v roce 1544; vydržela stát do roku 1658. Existence pramene nedaleko vrcholu a zejména pozůstatky mohutných pravěkých valů pak nevyhnutelně vedly ke vzniku řady pověstí.

Hostýnská bazilika
Podle pověsti, která však byla poprvé zapsána až v roce 1665 v díle jezuity Bohuslava Balbína Diva Montis Sancti, se zde ve 13. století (1241) ukrývali lidé při velkém nájezdu Tatarů. Trpěli však nedostatkem vody, proto se modlili k Matce Boží a na její přímluvu zde vytryskl pramen a mohutná bouře donutila Tatary k ústupu. Archeologické nálezy však neposkytují sebemenší doklad podobné události.
Tato pověst vznikla patrně pod vlivem nového tureckého ohrožení Evropy, i když mnozí badatelé nevylučují ani antický původ zázračného motivu (zázračná záchrana na kopci obklíčené legie Marka Aurelia, kterou popisují římští historikové Cassius Dio a Paulus Orosius).

V roce 1567 je poprvé zmiňován Hostýn jako poutní místo, tehdejší poutě však ještě nemusely s uvedenou legendou souviset.

Zdroj informací - převážně Wikipedie


Chyropyňský rybník a zámek

Zámek Chropyně a NPP Chropyňský rybník
historickká, turistická a přírodní zajímavost
Malebný zámek Chropyně je spojen s legendárním hanáckým králem Ječmínkem, který spí v Ječmínkově sále v noze stále prostřeného stolu. Připomínáme si tu také život a dílo chropyňského rodáka Emila Filly.

Dnešní zámek stojí v místech středověké rovinné tvrze vodního typu, která ovšem nebyla vhodná k obývání již ke konci 16. století. Počátkem století následujícího se díky Františku kardinálovi z Dietrichštejna stává chropyňský statek majetkem olomouckého biskupství. Tehdy byla po roce 1615 postavena patrová manýristická stavba s kaplí a věží, s využitím původní tvrze. Nynější podoba zámku pochází z let 1701–1703, kdy budovu přestavěl podle starších plánů G. P. Tencally biskup Karel Lotrinský. V 50. letech 19. století dostaly svou nynější podobu oba hlavní historické sály zámku. V Rytířském sále byly provedeny romantizující úpravy, sál dostal kazetový strop a erby Fürstenbergů a spřízněných rodů. Zde byly a jsou vystaveny zbraně z třicetileté a následných tureckých válek, které sem byly převezeny z Mírova. I v Ječmínkově sále, původně hostinské jídelně s majolikovými kamny ze 60. let 17. století, byl instalován kazetový strop, i zde došlo na romantizující úpravy. Koncem 19. století zničil požár cibulovou helmici střechy věže, kterou nahradilo dnešní jehlové zastřešení. Zchátralý objekt byl v 70. letech památkově rekonstruován. Příležitostné výstavy se konají v rozlehlých sálech v přízemí zámku, kde se nachází i nevelký Památník připomínající skladatele a hudebního teoretika Emila Axmana (1887 - 1949), autora mnoha symfonií, sborů a kantát, který v roce 1946 zkomponoval Znělku městečka Chropyně pro dechové nástroje.

Národní přírodní památka Chropyňský rybník byla vyhlášena v roce 1954 a tvoří ji rybník o výměře 24,36 ha na jihozápadním okraji Chropyně v nadmořské výšce 191 m.

Důvodem ochrany je zejména výskyt kriticky ohrožené vodní rostliny kotvice plovoucí. V břehových porostech roste topol kanadský, olše lepkavá, vrba bílá, topol bílý a černý. Z vodních a mokřadních rostlin se vyskytují orobinec úzkolistý a širokolistý, puškvorec obecný, kosatec žlutý, šťovík koňský. Z ptáků se vyskytují racek chechtavý, potápka černokrká, čírka modrá, rákosník velký. Ze savců je zde běžná ondatra a hryzec vodní.
Území je atraktivní v průběhu celého roku díky velkému počtu vodních ptáků. Kotvice se na vodní hladině vyskytuje od června do září.
První zmínka o rybníku pochází ze 16. století. Na přelomu 19. a 20. století byl rybník významnou ornitologickou lokalitou.
Území je z hlediska ochrany přírody ve správě Agentury ochrany přírody ČR – Správy CHKO Litovelské Pomoraví.
Okolím rybníka je vedena naučná stezka.

Zdroj informací - převážně vychodni-morava.cz a Muzeu Kroměřížska



portály kde se dočtete o našem městě a okolí:
Server vychodni-morava.cz - kompletní informace o okolí, možno vyhledat další lokality
Stránky Kroměříže na Wikipedii »
Příropdní zajímavosti v blízkém pohoří Chřiby na Wikipedii »
Pamětihodnosti na portále Kroměříž.cz
Portál kudyznudy.cz a jeho okružní trasa po Kroměřížských pomátkách
Oficiální truristický portál města Kroměříže
Zajímavé stránky českých památek UNESCO - na odkaze Prohlídka města je i zvukový komentář


další zajímavosti a inspirace

V tomto místě bychom rádi uveřejňovali vaše návrhy, zkkušenosti s naším městem a okolím, co jste sami kde objevili. Řekněme tak trochu "nad dopisy diváků"..




Cyklistika ve Chřibech



Předáváme tip na zajímavý portál pro výlety především na kole - itras.cz - kde si můžete najít trasy kdekoliv u nás zde - Chřiby - malé pohoří s krásnými bukovými lesy v samém středu Moravy »




Kroměříž a okolí jako na dlani




Stránky pro jednoduchou a hlavně rychlou orientaci kde co zajímavého je v Kroměříži a okolí, kultůrní akce a spousta dalšího..



   


       
   
copyright - Kromilk ČMSM     creator - Max Portman